Příchuť lásky

7. února 2015 v 21:40 |  Básničky
Jako v poušti kapka vody,
Jako esence nejhezčí módy,
Jako ve městě horský vánek,
Jako znavenému sladký spánek.

Jako čerstvý včelí med,
Jako v pití svěží med,
Šálek oblíbeného čaje,
Vločka, co v ústech taje.


Chuť první dozrálé jahody,
Vábivý hlas šťastné náhody,
Chuť té nejlepší čokolády,
K níž nikdo neotočí se zády.

Karamel, co v ústech se rozplývá,
Lichotka, co z řeči vyplývá,
V ústech dokonalý rým,
Co rozplyne se jak dým.

Chuť čerstvého pomeranče,
Na který vrhám se jak saranče,
Svěží koktejl v parném dni,
O němž voják pouze sní.

Dort sladký jako sen,
Lízátko dlouhé jako den,
Třešně jasně červené,
Tráva v suchém seně.

Šťavnaté chutné jablíčko,
Co má barvu jak mé líčko,
Sušenky teď vytáhlé z trouby,
Mirabelky, co cestu roubí.

Voňavý mandlový marcipán,
Dozrálého máku lán,
Kostka cukru podaná koni,
Vhozená do čaje, co krásně voní.

Borůvky čerstvě natrhané v lese,
Z nich koláč, co na stůl se nese,
Šťáva ze sladké stévie,
Co ty chutě v sebe pije.

Křehoučké vanilkové rohlíčky,
Co promítají se mi pod víčky,
Cukrkandl na jazyku,
Zákusek kvůli zvyku.

Tohle vše, avšak náhle
Sladká žvýkačka mizí táhle,
Místo ní v ústech mám
Bonbon, co zůstal sám.

Na povrchu cukr sladký,
Co pokrývá bonbon hladký,
Ten však jak citron chvíli,
Chvíli jak hořké býlí.
Sladkým povrchem omámena
Zapomínám mnohá jména,
Však náhle chutná tak trpce,
Rozlévá se v celé lebce.

Chvílemi sladká jako med,
Že snědla bych ji hned,
Chvílemi chutná jak pelyněk
Sbíraný, když svítil úplněk.

Štěstí střídá bolest,
Omámení střídá utrpení,
Žal těžko dá se snést,
Nic již stejné není.

Chřadnout tělo vidím,
Vypěstovalo si na štěstí závislost,
Za tu bolest jej nenávidím,
Copak utrpení nebylo již dost?

Nenávidím,
Přesto miluji,
O bolesti stále vím,
Však odpouštím mu ji.

Miluji jej tolik,
Že nenávist zase se vypařila,
Ač ven dere se další vzlyk,
Ač bolest stejná, jak byla.

Láska přebíjí zlobu,
Vládne celému tělu mému,
S sebou vezmu si ji do hrobu,
Až sbohem dám životu svému.

Miluji celý svět,
Miluji každého,
Miluji každý květ,
Miluji i jeho.

Láska je sladká,
I když někdy bolí,
Její spolehlivost vratká,
Když sype rány solí.

Ach ne, nebolí láska!
Bolí jen zklamání.
Ona duši mi laská,
Hněv tu již není k mání.

Láska, či zloba?
Co je silnější?
Nevládnou city oba,
To nyní je mi jasnější.

Má odpověď je jasná:
LÁSKA PŘECE!
To ona je krásná,
Čirá jak voda v řece.

S láskou
Lenka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama