Březen 2015

Jetel luční (Trifolium pratense)

12. března 2015 v 15:20 Jedlé byliny

Jetel luční, lidově označovaný také jako jetel červený, dětelina, jatel, listnačka, čtyřlístek, či milostná zelinka je vytrvalá rostlina z čeledi bobovitých. Vyskytuje se na loukách a pastvinách, někdy se i účelně pěstuje jako pícnina. Má mohutný, kůlovitý kořen, z něhož vyrůstají četné postranní kořeny,. Vytváří listové růžice, lodyhy jsou vysoké až 50 cm, rýhované, často krátce větvené, chlupaté a často zbarvené mírně do červena. Purpurové, karmínové, až červené trubkovité květy jsou uspořádány ve vícekvětých, kulovitých nebo vejčitých hlávkách. Rostlina kvete od května do září, mnohdy až do pozdního podzimu. Vyskytuje se v celé Evropě s výjimkou severních oblastí.
Jetel se začal uplatňovat jako pícnina při přechodu z úhorového na trojpolní systém hospodaření, neboť obohacuje půdu dusíkem. Těchto vlastností se využívá dodnes při tzv. zeleném hnojení.
V letech neúrody se mlely sušené hlávky jetele na mouku a přimíchávaly se do těsta na chleba v poměru 1:1. V Irsku a Skotsku se dodnes sušené hlávky přimíchávají do těsta, z nějž se peče pěchovaný chléb zvaný thambrak. Mladé listy jsou zpracovávány podobně jako zelenina nebo špenát.
Jeho květy se také často sbírají na přípravu čaje, který má lahodnou chuť, navíc má i mírné léčivé účinky a zvyšuje chuť k jídlu.
Již severoameričtí Indiáni jej pojídali jako posilující zeleninu a léčili jím spáleniny.

Recepty: Nektarový nápoj: 250 g čerstvých květů vaříme asi 15 minut v 1 litru vody. Necháme vystydnout a dosladíme trochou medu. ( http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-rostliny-podrobny-prehled )

Jarní smoothie: 2 jablka, hrst kopřiv, hrst listů pampelišky, hrst petržele, 1 šálek květů pampelišky, sedmikrásky a jetele.
Všechny ingredience rozmixujte najemno.
Tip: Místo jablek můžete dát banán nebo pomeranče a použít i další divoké bylinky, co najdete v přírodě (svízel, listy jahodníku, kontryhel, ptačinec, bršlice, jitrocel, šťovík...). ( http://www.rawsuperfood.cz/rawsuperfood/5-RAW-recepty/5-Smoothies )

Místo jetele lučního se také může používat jetel plazivý, který má bílé květy. Oba druhy kdysi uctívali Keltové, kteří věřili, že mají magickou moc.
Jeho trojlístky prý využíval sv. Patrik k vysvětlování biblické svaté trojice (Otec, Syn a Duch svatý), kdy každý z lístků představoval jednu osobu, dohromady celek. Při oslavách dne sv. Patrika jej nosí Irové na klopách, stal se jejich národním symbolem, při svatbách se vyskytuje v nevěstiných svatebních kyticích a v ženichových knoflíkových dírkách. Naproti tomu v 19. stol. se stal jetel také symbolem vzpoury proti Angličanům, kdo jej nosil, riskoval
popravu. Jetel se také vyskytuje ve znaku Kanady, v příbězích o Harrym Potterovi je součástí znaku irského národního famfrpálového týmu. Jetel luční je národní květinou Dánska.
Čtyřlístek, který je někdy jeho listy tvořen, prý vynesla Eva z ráje, stal se symbolem štěstí plnícího přání. Jeho jednotlivé lístky jsou symboly víry, naděje, lásky a štěstí. Červený jetel vyzývá k pracovitosti, bílý říká ,, Mysli na mě " a symbolizuje též srdečnost.

Křen selský (Armoracia rusticana)

12. března 2015 v 15:16 Jedlé byliny
Křen je statná trvalka s řepovitým kořenem, který u planých rostlin dřevnatí, s vejčitými listy, latnatými hrozny bílých květů a elipsovitými šešulkami spadající do čeledi brukvovitých.
K pověrám lidového léčitelství se používá křenu selského jako prostředku proti pihám. Nastrouhaný křen byl přidán do kyselého mléka, nechán 5 hodin stát a tímto se omývali lidé ráno a večer.
Jeho listy mohou být nakládány jako zelí, či přidávány do salátů.
Čerstvý kořen se dává do hořčice, omáček, či jako příloha k jídlům, zejména k masu. Povzbuzuje zažívání a krevní oběh, zevně se používá proti revmatismu a ischiasu.

Recepty: Křen s jablky: 0,5 kg jablek, 25-50 g křenu, lžíce cukru, šťáva z půlky citronu. Křen nastrouháme na jemném struhadle, stejně tak jablko, smícháme s cukrem a šťávou z citronu. Uchováváme v uzavřené nádobě v chladu a používáme jako pikantní přílohu.( http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-rostliny-podrobny-prehled )

Křenová šlehačka se šunkou:
400 g 33% smetany
300 g dušené šunky
175 g čerstvého křenu
1. Oloupaný a očištěný křen jemně nastrouháme a ihned jej vmícháme do ušlehané smetany, aby nezešednul 2. Křenem ochucenou šlehačku lehce promícháme se šunkou nakrájenou na jemné nudličky nebo kostičky.(http://www.receptyonline.cz/recept--krenova-slehacka-se-sunkou--5524.html )


Orobinec širokolistý (Typha latifolia)

12. března 2015 v 15:11 Jedlé byliny
Orobinec je bahenní, pobřežní, trvalkovitá rostlina z čeledi lipnicovitých dorůstající do výšky 1 - 2,5 m. Z plazivého oddenku vyrůstají lodyhy, na jejichž konci se nachází květenství složené ze dvou palic, lidově označované jako doutníky. Orobinec roste na březích stojatých i klidně tekoucích vod a v mokřinách.
Ze suchých květenství se vytvářejí aranžmá, ze suchých lodyh a listů se pletou ošatky, kabelky, klobouky a různé ozdoby. V dřívějších dobách nahrazoval chmýr ze zralých palic peří do peřin a polštářů. Zralé palice jsou dobré k rozdělání ohně.
Recepty: Vařené oddenky: Oddenky vykopeme, omyjeme, oloupeme, vaříme jako brambory a používáme jako přílohu. Pražené doutníky Samčí vrcholky květenství vaříme 2-3 minuty v osolené vroucí vodě a pak zprudka osmažíme na oleji. Okusujeme jako kukuřici.
Orobincová "aloe vera": Prýty a mladé stonky očistíme a nadrobno nakrájíme, necháme macerovat ve vodě alespoň 4 hodiny, vychladíme a osladíme medem, pokud máme k dispozici, dochutíme lžičkou strouhaného zázvoru a skořicí nebo namletým oddenkem kuklíku městského (Geum urbanum). Kaše z orobincové či rákosové mouky: 400 g hrubě drcené mouky, 2 hrsti křížal, 2 lžíce medu, sádlo. Mouku a křížaly namočíme přes noc, vaříme asi půl hodiny, osladíme medem a omastíme sádlem či polijeme mlékem.1)

Rákos obecný (Phragmites australis)

12. března 2015 v 15:09 Jedlé byliny
Rákos je velmi statná, vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých dorůstající většinou 1 - 4 m, vzácně až 6 m výšky. Rákos má pod zemí dlouhé oddenky, z nichž nad zemí vyrůstají silná stébla s úzkými, až 0,5 m dlouhými listy. Na konci stonku vyrůstá vrcholičnatá lata dlouhá až 50 cm. Rostlina je schopna vegetativního (pomocí oddenků) i generativního (díky ochmýřeným obilkám) rozmnožování. Vyskytuje se ´v okolí stojatých vod, roste v podmáčených půdách, na vlhkých loukách, v příkopech, či mokřadech.
Dříve se z rákosu dělaly došky na střechy, známky po těchto došcích bylo nalezeny už u Keltů. Z rákosu se také dělávaly šípy, jsou nejrychlejší a navíc do nich bylo možné dát jed. Z rákosu se dále dělaly píšťalky, podle lidových pověr se spojovaly s nadpřirozenými bytostmi, neboť jsou naplněny "duší". Přisuzovala se jim magická síla a schopnost komunikovat se světem víl a vodních bytostí.
Recepty: Oddenky se dají vařit jako zelenina, sbíráme jen mladé a křehké, nebo sušit a mlít na mouku, mladé prýty lze nasekat na jemno a podusit na oleji také jako zeleninu. Kaše z obilek: Zralá květenství necháme usušit, vydrolíme z nich obilky (na jednu porci je potřeba dosti velké množství uschlých květů). Vaříme ve vodě do měkka asi 45 minut, lepší přes noc namočit, kaši dochutíme povidly, případně ořechy a medem. Rákosové bonbony: Rákosová stébla obsahují až 15 % cukru, proto z nich můžeme získávat sladkou šťávu. Na jaře nařízneme večer podélně několik stébel rákosu, druhý den ráno najdeme v místě řezu cukrovou látku gumovité konzistence, je sladká a dá se žvýkat.