Duben 2015

QuoVadis?

21. dubna 2015 v 7:54 Básničky
Cesta je dlouhá,
však vždy vede k cíli.
Někdy to je míle pouhá,
ale musíme vyvinout píli.

Quo Vadis? (pokračování)

21. dubna 2015 v 7:49 Básničky
(...)
Kam tvé nohy míří?
Kam tvá mysl letí?
Jaké sny ti hlavou víří?
Řekni, co je ti?

Kam jdeš?
Kam běžíš?
Zdalipak veš
kouše čemu věříš?


Prvosenka jarní (Primula veris)

18. dubna 2015 v 17:40 Léčivé byliny
Prvosenka jarní, lidově zvaná petrklíč, je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých. Vytváří růžici přízemních, jemně chlupatých listů, ze které později vyráží květní stvoly se sytě žlutými, nafouklými trubkovitými květy vytvářejícími nakloněný okolík, který připomíná svazek zlatých klíčů, podle čehož pravděpodobně získala tato rostlina svůj název. Kvete v březnu a dubnu, jejím plodem je vejčitá tobolka s drobnými semeny.

V České republice je prvosenka druhem částečně chráněným, smí se tedy sbírat pouze nadzemní části rostliny a to v omezeném množství!

K léčebným účelům se sbírají právě její květy poskytující drogu Flos primulae obsahující až 2 % saponinů, dále silice a flavonoidy. Je základní složkou tzv. prsních čajů a léčebných přípravků určených k léčení nemocí dýchacího ústrojí, zejména kašle, dále pak slabších nervových poruch, chřipkových onemocnění, srdečních potížích a používá se i jako močopudný prostředek. Musí se používat opatrně, protože vyšší dávky mohou způsobit dávení a průjmy.

Květy se mohou také přidávat do cukroví, listy lze používat jako zeleninu, stejně se v takovém případě i upravuje, také se mohou vařit jako čaj. Mladé květy jsou hlavní složkou prvosenkového vína.

Recepty:
Pohanské bonbony: Cca 100 g květů namočíme do menšího množství vody a necháme je nasáknout, přivedeme k varu a přisypáváme cukr, dokud nám tekutina nezkaramelizuje. (http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-rostliny-podrobny-prehled)

Prvosenkové víno: Smíchejte: 4, 5 l květů prvosenky, 1, 75 kg krystalového cukru, kůru ze tří citronů, 4,5 l studené pramenité vody a 30 dkg čerstvých kvasinek. Směs promíchávejte každý den po dobu jednoho týdne. Pak ji nalijte do demižonu společně se šťávou ze tří citronů a nechte vykvasit. Po ukončení kvasného procesu láhev zazátkujte a obsah nechte osm až devět měsíců uležet. Poté stočte do lahví. Víno by mělo být čiré, žluté barvy a likérové chuti.(BROOKE, Elisabeth. Léčivé rostliny a planety. Ostrava: OLDAG, 1996. ISBN 80-85954-19-2)
V kosmetice se tato droga používá k mytí vlasů a omývání mastné a uhrovité pleti. Vlasy zůstanou díky prvosence jemné, lesklé a voňavé.

V řeči květin symbolizuje prvosenka mnohé významy, zejména rané mládí, věčnou lásku, lásku nevyjádřitelnou slovy a skromnost. Díky svému brzkému květu je označována jako posel jara stejně jako sněženka.

Byla také oblíbenou květinou britského předsedy vlády Benjamina Disraeliho, zasvěcena je bohyni Freye.

Rčení "jít po cestě plné petrklíčů" znamená hledání potěšení.

Ptačinec prostřední (Stellaria media)

18. dubna 2015 v 17:37 Léčivé byliny
Ptačinec prostřední, zvaný též ptačinec žabinec, lidově také měsíčnice, hadí pusa nebo jazyčí tráva je jednoletá nebo dvouletá nízká bylina, která může dorůst výšky až 30 cm, patřící do čeledi hvozdíkovitých. Tenká, poléhavá lodyžka je porostlá jemnými chlupy a při doteku s půdou kořenuje. Drobné bílé květy jsou uspořádány v řídkých vidlanech. Plodem je tobolka.
O ptačinci se ne bezdůvodně říká, že roste naprosto všude, tato rostlina se totiž vyskytuje téměř na všech kontinentech v téměř všech teplotních pásmech, stejně tak její květ je možné vidět po celý rok s výjimkou zimních měsíců.
Droga obsažená v ptačinci obsahuje slizy, karotenoidy, saponiny a glykosidy. K léčebným účelům se využívá při kožních problémech: na ekzémy, vyrážky, kopřivky, svědění atd., tlumí podrážděnost jater, vhodný je také na žaludeční a střevní potíže, žaludeční křeče a interní záněty. Obecně pomáhá proti bolesti, nejúčinněji pomáhá při potížím s dýchací soustavou, pomáhá tedy při bronchitidě, zánětech pohrudnice, při kašli, nachlazení, chraptivosti, také při revmatismu, otravě krve, či svrabu. Jeho rozsáhlé využití je ještě rozšířeno dřívějším využitím při obezitě a křečích, masti se také užívá k potlačení lupénky, léčbě popálenin, oparů a vředů. Obecně se dá říci, že "vytahuje" a absorbuje jedy a má silné hojivé účinky.
Ptačincová mast: 50g ptačince
500 ml olivového nebo slunečnicového oleje
Byliny namočte na dva měsíce do oleje. Pak přidejte 50 g kakaového másla a 50 g žlutého včelího vosku. Směs mírně zahřejte, aby se rozpustily tuhé složky, a při chladnutí vyšlehejte, dokud nevznikne hladký krém.(BROOKE, Elisabeth. Léčivé rostliny a planety. Ostrava: OLDAG, 1996. ISBN 80-85954-19-2)
Ptačinec je velmi pochvalovanou bylinou, kromě rozsáhlých léčivých účinků vykazuje i účinky emocionální a ještě k tomu je celá rostlina jedlá. Emocionálně je využívána jakožto měsíční bylina, tedy jako bylina vodní. Díky svým vlastnostem je vhodná pro typ lidí vyznačující se vychrtlostí, nedůtklivostí a nevraživostí, jimž chybí vlastnosti vody: její soucit, poklidnost a vnímavost. Tito lidé se velmi zřídka projevují spontánně a přirozeně, mají tendence mít své chování pod kontrolou. Ptačinec jim může pomoci uvolnit jejich až rigidní chování.
Těmto lidem se doporučuje pít ptačincový čaj jednou denně po dobu čtrnácti dnů, pokud se vyskytne potřeba pokračovat, je doporučeno počkat minimálně dva týdny pro zopakování. Ptačinec by neměl být užíván lidmi, kteří mají vodní povahu, tito lidé by spíše měli sáhnout po bylinách, které jejich vitalitu neutlumí, ale podpoří.
Ptačinec se tradičně přidává do zeleninových salátů pro zlepšení zraku, pro svou schopnost zvyšování tvorby červených krvinek se také upravoval jako špenát. Švýcaři jej dodnes jedí na posílení srdce a jako rekonvalescenční lék.
Recepty: Houbová polévka s ptačincem: 1,5 l vody, hrst čerstvých hub, 2 brambory, 1 cibule, 1 lžíce krup, 2 stroužky česneku, hrnek pokrájeného ptačince, petrželka, pepř, sůl, smetana. Houby, kroupy, pokrájenou cibuli a brambory uvaříme ve vodě, přidáme česnek a ptačinec, osolíme, opepříme, necháme projít varem. Do hotové polévky můžeme přidat trochu nakrájené petrželky nebo smetanu. (http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-rostliny-podrobny-prehled)

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

18. dubna 2015 v 17:26 Léčivé byliny


Řebříček obecnýje vytrvalá vonná bylina z čeledi hvězdnicovitých. Listy jsou kopinaté, řapíkaté, dvakrát až třikrát peřenodílné, bílé až narůžovělé květy jsou uspořádané v chocholičnatá květenství vykvétající od května do srpna. Plody jsou šedostříbrné nažky.

K léčebným účelům se sbírají květenství, případně celá nať. Droga obsahuje především silici s obsahem azulénu, cineolu, thujonu a pineninu, také třísloviny, hořčinu, flavonoidy, organické kyseliny a minerální soli. Má protizánětlivé a povzbuzující účinky, staví krev a uklidňuje nervovou soustavu. Ve formě čaje se využívá i k léčení zažívacích potíží, při chorobách žlučníku, k podpoře vylučování moče, proti křečím a slabším nervovým poruchám. Drogu však nelze užívat dlouhodobě, pak totiž může způsobovat závratě a bolesti hlavy.

Jako kloktadlo se využívá jeho výluh při zánětech dásní, výluhem se také omývají nehojící se a hnisavé rány, v koupeli pomáhají proti kožním vyrážkám a hemoroidům. Silný odvar použitý jako postřik na rostliny odpuzuje rostlinné škůdce jako mšice a svilušky.

Recepty: Polévka z planých rostlin: 3 hrnky směsi bylin (řebříček, jitrocel, ostružiní, maliní, kopřiva, bršlice), 2 lžíce másla, zeleninový bujón, vejce, kmín, 2 stroužky česneku. Byliny krátce podusíme na másle a zalijeme asi 1,5 litrem vody, můžeme přidat zeleninový bujón, kmín, sůl a pepř. Před ukončením varu přidáme vajíčko a prolisovaný česnek a promícháme. Podáváme s chlebem nebo samostatně.
Dušený řebříček: Hrst listů řebříčku, lžička másla, jedno vejce, sůl. Hrst listů řebříčku dáme podusit do malého kastrůlku s trochou vody. Dusíme deset minut. Pak listy vhodíme na pánev s rozpáleným máslem. Chvíli pražíme, poté přidáme jedno vejce a mícháme, dokud neztuhne. Osolíme. Podáváme s chlebem. (http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-rostliny-podrobny-prehled )

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

18. dubna 2015 v 17:24 Léčivé byliny
Sedmikráska chudobka, dříve také obecná, je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Z válcovitého oddenku vyrůstá přízemní růžice listů, z níž může vyrůstat až 15 cm vysoký květní stvol. Květní úbor je tvořen žlutými trubkovitými květy, kolem kterých jsou uspořádány bílé jazykovité květy. Sedmikráska kvete průběžně od března do listopadu. Plodem je černá nažka.
Plnokvěté formy sedmikrásky se pěstují jako trvalky, nemají však léčivé účinky. V přírodě ji lze nalézt na loukách, pastvinách, v příkopech, na mezích, v lesích a jako plevel i v trávnících. K léčebným účelům se sbírají celé úbory - Flos bellidis planě rostoucích sedmikrásek.
Správně usušená droga příjemně voní a má slizkou, lehce štiplavou chuť. Obsahuje saponiny, silici, slizové látky, třísloviny, flavonoidy a organické kyseliny. Tyto látky rozpouštějí hleny, působí protizánětlivě a dezinfekčně, údajně působí i proti skleróze. její výtažky mírně snižují krevní tlak, na což by si měly dát pozor osoby, které jej mají trvale snížený.
Již lékaři v římských legiích používali šťávu ze sedmikrásek k ošeření řezných a bodných ran.
Recepty: Sedmikráskový sirup: 250 g květů sedmikrásky, půlka citrónu, 40 g cukru, jeden litr vody. Květy zalijeme vroucí vodou, přidáme na kolečka pokrájený citron, necháme louhovat přes noc. Přecedíme, osladíme a svaříme do hustoty sirupu. Můžeme plnit do sklenic a v zimě přidávat do čaje.
Hlávkový salát se sedmikráskou: hlávkový salát, 2 lžíce jablečného octa, sůl. Do hlávkového salátu přidáme několik růžic listů sedmikrásky, navrchu ozdobíme květy, zalijeme octovou zálivkou.
Sedmikráskový špenát:
Mladé lístky sedmikrásky opereme a povaříme ve vodě. Po zcezení lístky jemně posekáme, hodíme na cibulku, zaprášíme moukou a krátce povaříme, můžeme přidat jedno až dvě vejce. Dochutíme solí, pepřem a rozetřeným česnekem. ( http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-rostliny-podrobny-prehled)
V řeči květin znamená sedmikráska krásu, radost, víru, slib věčné mlčenlivosti v případě tajemství, nevinnost, čistotu, oddanost, jednoduchost a dobrou mysl. Je zasvěcena bohyním Artemis a Freye.
Anglický název daisy byl odvozen od toho, jak květy ráno připomínaly otevírající se oči, stejný název ale má i kopretina. Sedmikráska je italskou národní květinou.

Světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana)

18. dubna 2015 v 17:21 Léčivé byliny
Světlík lékařský je jednoletá poloparazitická bylina z čeledi krtičníkovitých. Vytváří nízkou, až 40 cm vysokou rozvětvenou lodyhu hustě porostlou jemnými chlupy. Bílé, nebo nafialovělé pyskaté květy s fialovými žilkami a žlutou skvrnou na spodním pysku jsou uspořádán v koncové lichopřesleny vykvétající v červenci a srpnu. Plodem je klínovitá tobolka. Druh je možno nalézt po celé Evropě na vlhčích, kyselých loukách a pastvinách zejména v podhorských a horských oblastech.
K léčebným účelům se seřezává nadzemní část rostliny v plném květu. Suší se ve svazcích, nebo rozloženy do tenké vrstvy. Správně usušená droga si zachovává zelenou barvu, nevoní a má hořkou chuť. Obsahuje glykosidy (zejména aukubin), třísloviny, silici, hořčiny, vitamíny a minerální soli. Působí protizánětlivě, svíravě, podporuje zažívání a snižuje krevní tlak. Nejznámější je ale jako lidový prostředek na léčení zánětu spojivek, proti slzení, světloplachosti a celkové únavě očí. Vždy je ale nejlépe se poradit se svým očním lékařem, který může doporučit kombinovat výluh z této rostliny s borovou vodou, heřmánkem, fenyklem, nebo meduňkou.
Jako čaj se využívá světlík k léčení zánětů horních cest dýchacích, proti astmatickým záchvatům, někdy je také doporučován proti nechutenství.

Vratič obecný (Tanacetum vulgare)

18. dubna 2015 v 17:21 Léčivé byliny

Vratič obecný je silně aromatická trvalka s větveným, dřevnatějícím oddenkem a přímou, hranatou lodyhou, dorůstající přibližně metrové výšky z čeledi hvězdnicovitých. Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, 1 až 2krát peřenolaločné až peřenosečné, s 5 až 12 jařmy kopinatých úkrojků. Květenství je uspořádáno v koncovou chocholičnatou latu a tvoří jej 10 až 70 drobných žlutých úborů o průměru okolo 7 až 8mm. Paprskové jazýčky květu chybí. Úbor je podepřen zákrovem. Plodem je nažka.

S ohledem na malé rozpětí mezi dávkou terapeuticky účinnou a dávkou toxickou se v moderní fytoterapii od podávání vratiče v této indikaci upustilo a hlavní zůstává zevní aplikace, kde se využívá poměrně silného antibiotického účinku drogy na nehojící se rány apod. Nadzemní části rostliny se přikládají jako obklad na pohmožděniny, při revmatismu a křečových žilách.

Hořké, aromatické listy se ojediněle používají do pudinku.
Rostlina působí jako silný repelent.

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

18. dubna 2015 v 17:19 Léčivé byliny
Vřes obecný je plazivý stálezelený keřík z čeledi vřesovcovitých. Tenké hnědé větvičky jsou hustě porostlé trojhrannými jehlicovitými listy uspořádanými do čtyř řad a střechovitě se kryjí. Drobné růžové zvonkovité květy vytvářejí na konci větévek jednostranné hrozny kvetoucí od července do září. Plodem je drobná tobolka. Roste na chudých, písčitých, kyselých půdách a na rašeliništích, kde často tvoří souvislé porosty.
K léčebným účelům se mohou sbírat jak jednotlivé květy, tak celá nadzemní část rostliny. Správně usušená droga má svíravě hořkou chuť a příjemnou vůni. Obsahuje třísloviny, glykosid arbutin, flavonoidy, organické kyseliny a velké množství minerálních látek. Působí dezinfekčně, močopudně, potopudně, podporuje činnost trávicí soustavy a příznivě ovlivňuje nervovou soustavu člověka.
Využívá se ve formě čaje na léčení zánětů močových cest a močového měchýře, při ledvinových kolikách, zažívacích potížích a průjmech. Působí i jako uklidňující prostředek na nervovou soustavu, šálek čaje před spaním je proto užíván při nespavosti. Při zvýšených teplotách se užívá jako účinný potopudný prostředek. V lidovém léčitelství se užívá i při revmatických bolestech.
Purpurový vřes je národní květinou Norska a Skotska a zasvěcen byl řecké bohyni Isis.