Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

6. června 2015 v 10:02 |  Léčivé byliny
Kopřiva dvoudomá je vytrvalá plevelná bylina z čeledi kopřivovitých. Z podzemních oddenků vyrůstají vzpřímené čtyřhranné lodyhy hustě porostlé žahavými chlupy. Ty jsou i na listech, palistech a květenstvích. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhle špičaté, na okraji hrubě pilovité. Drobné květy zelenavé barvy jsou uspořádané v latnatá květenství. Rozkvétá v červnu a postupně kvete až do září. Plodem je šedožlutá vejčitá nažka. Rostlina roste na stinných, vlhkých místech s dostatkem humusu a dusíku v půdě po celém světě.
K léčebným účelům se sbírá mladá nať, nebo jenom listy poskytující drogu Herba/ Folium urticae. Správně usušená droga v dlani šustí a láme se ve stoncích i žilkách. Má slabě nahořklou chuť a trávovitě voní.
V době sběru jsou listy kopřivy bohaté na třísloviny, kyselinu křemičitou, slizovité látky, vitamíny a sloučeniny železa, vápníku a draslíku. Ve formě léčivých čajů se droga využívá k léčbě zánětů močových cest, katarů žaludku a střev, zástavě vnitřního i vnějšího krvácení a k léčení avitaminóz. Také tvoří důležitou součást v čajových směsích proti skleróze.
Staří Slované používali podle archeologických dokladů stonků kopřiv k výrobě vlákna na šaty podobně jako len. Je však řidší a má horší kvalitu, lze z nich ale vyrobit velmi jemnou látku. V Dánsku byly nalezeny pohřební rubáše utkané z těchto vláken, které pravděpodobně pocházejí již z doby bronzové. Evropané a původní obyvatelé Ameriky vyráběli z kopřivových vláken pytlovinu, plachtovinu, motouzy a rybářské sítě. V době I. světové války z nich byly dokonce vyráběny německé vojenské uniformy, protože v Německu panoval nedostatek látek.
V kosmetice se odvaru z natě kopřivy užívá k mytí vlasů. V tomto případě se 100g jemně řezané drogy přeleje asi půl litrem vody. Po vychladnutí a scezení se přidá čtvrt litru 8% octu a směs se důkladně promíchá. Po častěji opakovaných koupelích jsou vlasy krásně lesklé a pružné.
Mladá kopřivová nať je bohatá na chlorofyl a vitamíny, v jarním období se tedy připravuje jako špenát či salát. Jedná se ale výhradně o mladou nať! Starší je nutno tepelně upravit, obsahuje škodlivé látky, které se rozkládají při 80 ˚C.
Recepty:
Kopřivačka: Do hrnce s vodou namočíme hrubě nadrcenou mouku nebo zrní, asi 2 hrsti na dva l vody, přidáme 6-8 hrstí jemně nasekaných kopřiv, okořeníme solí, česnekem, pokrájeným řebříčkem, cibulí a kmínem. Omastíme sádlem, po odstavení můžeme v polévce rozmíchat vejce nebo šálek kyselého mléka.
Kopřivové těstoviny: 500 g mouky nejlépe pšeničné celozrnné, 3-4 vejce, 50 g kopřivy, špetka soli. Kopřivu omyjte a rozmixujte tyčovým mixérem, přidáme vejce, trochu soli a mouku. Vypracujeme těsto, které rozválíme válečkem a nakrájíme na dlouhé a široké nudle. Možné použít strojek na těstoviny. Vaříme v osolené vodě. Pak dochutíme jako klasické těstoviny dle fantazie.(http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-rostliny-podrobny-prehled)
Kopřivová limonáda: Vařte mladé vrcholové části kopřivy v 3,5 l vody společně se šťávou ze dvou citronů, čajovou lžičkou podrceného zázvoru a 450 g nerafinovaného cukru. Nechte zchladnout a přidejte krajíček chleba potřený kvasnicemi k dokončení fermentace. Přeceďte a slijte do lahví.(BROOKE, Elisabeth. Léčivé rostliny a planety. Ostrava: OLDAG, 1996. ISBN 80-85954-19-2.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama