Srpen 2015

Create a world

11. srpna 2015 v 17:03 Básničky

I wanna create a world,

where noone´ll say a word

menaing anything bad,

making anyone sad.


I wanna create a space,

where will be a slow pace,

without hurrying for no reason,

without madness in every season.


Where I can trust anyone,

where is honest everyone,

noone kicks back when I turn,

everyone cools me when I burn.


Where everyone´s my friend,

where there´s no trend

telling me what to wear and think,

when should I swim and to sink.


Cause I´m not gonna live a life

behaving like a modern wife,

saying what they wanna her,

pretending I´ve got fear.


My mind is my secret space

missing every bitter and lace,

but still bright as day,

cause that only I can say.

Bože, nezastavuj déšť

11. srpna 2015 v 16:53 Básničky

Nebeské zrcadlo

zvolna se rozpadlo,

na střípků tisíce

pokrývá ulice.


Tisíce křišťálových zlomků

pokrývá mokré střechy domků,

tisíce perel deště

snáší se na ně ještě.


Na obyvatele bdělé

rozsypali snad andělé

krásné náhrdelníky perlové,

pročež přistáli všichni orlové.


Ach, prosím, Bože,

ať déšť padat může,

chci, aby padal dál,

do říše své mě zval.


Prosím, ať ty kapky deště

padají aspoň chvíli ještě,

přestanu plakat brzy,

když smyješ mi mé slzy.


Ach, prosím, Bože můj,

věnuj mi pohled svůj,

vždyť ten déšť mi smáčí

oči, které samy pláčí.


Nikdo z kolemjdoucích lidí

přes déšť pláč neuvidí,

přikryj mě deštěm, prosím,

ať v slzách hanbu nenosím.


Ach, prosím, můj pane,

ať déšť ještě neustane,

ať dál nebesa pláčí

a mé řasy smáčí.


Ať spojí se nebes žal

s mým, co dodnes spal,

ať se mnou bolest sdílí,

ať se mnou také kvílí.


Náš žal jen v jeden spoj,

pak svou láskou ukoj,

až spolu z mého hoře

vypláčeme celé moře.


Prosím, ať prší dál,

ať vymyješ ten kal,

v němž topí se mé oči,

radši ať déšť je smočí.


V těch očích život plál,

tak ať déšť padá dál,

ať mé oč zase planou

a jen kapky deště kanou.


Nezastavuj kapky deště,

chci, ať padají ještě,

ať udělají dobrý skutek

a odplaví můj smutek.


Plačte, nebesa. Plačte!

Tu mě máte. Račte

smáčet mě od hlavy k patě,

utopit můj smutek v blátě.


Plačte! Plačte, nebesa!

Ať hladina řeky neklesá,

jen plačte se mnou nyní,

smutek totiž oči špiní.


Jen plačte, andělé!

Plačte, oči bdělé!

Plač se mnou, světe!

Radost jen ať kvete.


Až vykoukne slunce z mraků,

zažehne jiskru v mém zraku,

však dokud slzy kanou,

mokré oči nevzplanou.


Dokud má líčka skrápí

a stékají ze skrání,

nevzplane můj zrak,

místo duše vrak.


Ušetři jednoho blázna,

jehož duše je teď prázdná,

ušetři mou duši,

je v smutku po uši.


Mé srdce bývalo žhavé,

nyní v slzách plave,

nech mé srdce bít,

nech mě radost mít.


Setři svou laskavou dlaní

všechny slzy ze skrání,

zbav mě mého bolu,

nenech mě spadnout dolů.

Sunny summer afternoon

7. srpna 2015 v 19:55 Básničky

That sunny summer afternoon

the sun was about to set soon,

but I was sitting still

on a top of a hill.


Listeninng to voice of my mind,

memories of only one kind,

thoughts of all I can make,

wishes of all I can take.


That world behind my esyes,

where noone and never lies,

where everything is possible,

where all the beauty is visible.


That world means so much,

it stays with my soul in touch,

the only place where I can hide,

the only place where only I guide.


Maybe I´ll let you see,

what´s really inside of me.

Maybe there you´ll find

a piece of your own mind.


Maybe you ĺl find out,

that I don´t need to shout,

the truth is hidden inside,

not lying by the seaside.

Neuburg a. d. Donau

3. srpna 2015 v 18:04 Obrázky z cest
Copak nám to asi tají
Vlnky na krásném Dunaji?
Topí se snad v žalu,
Že nese tolik kalu?

Špinavý, přesto stále krásný,
Svým chladem v létě spásný,
Silný, když ve svém objetí
Lodě nesouc městy letí.

Na něm leží město renesance,
Tam, když naskytla se nám šance,
Vydali jsme se na dní pár,
Ač místy mučil nás letní žár.

Téměř celý den na cestě,
Zpoždění-kolona ve městě,
Však přece všichni dočkali se,
Přátelé opět potkali se.

Eichstätt poznali jsme v pátek,
Když všude panoval mírný zmatek
Kvůli maturantům slavícím v ulicích
A žádajícím podpisy kolemjdoucích.

Večer už naší cesty důvod
Odstartoval slavnostní průvod,
Začínají renesanční slavnosti,
Které město ob rok hostí.

V dobových šatech nesou se
Lidé vlajky, nástroje nesouce,
Polykači i chrliči ohně,
Tanečníci, muzikanti, koně.

Každý tu své známé vidí,
Na můj vkus až příliš lidí,
Ale ta atmosféra stojí mi za to,
Abych šla i v sobotu na to.

Nedělní ráno nese se ve znamení
Objetí, hlav na přátelském rameni,
Ještě pár posledních vět,
Zvedáme kotvy, jedeme zpět.

Výlet tuze krátký to byl,
Ale každý si jej užil,
Z jakéhokoliv úhlu vzato,
Rozhodně to stálo za to.



Aus Neuburg

3. srpna 2015 v 18:02 Obrázky z cest

Die Zeit läuft mir schnell ab,

wenn ich so viel Spaβ hab',

diese schöne Momente

laufen weg wie die Ente,

die wir auch gesehen haben,

denen andere TUCs gaben.


Die Zeit flieβt uns, flieβt,

ich habe manche Leute vermisst,

jetzt haben wir uns gesehen,

Mensch, das ist doch so schön,

nur wenn ich die Momente

länger genieβen könnte.


Ich werde sie vermissen,

aber wir alle wissen:

wir sehen uns wieder noch,

jetzt ist es keine Ende doch.

Mit dir...

3. srpna 2015 v 17:59 Básničky

Mit dir hat alles den Sinn,
Mit dir ist alles wirklich toll
Und wenn ich krank bin
Fühle ich mich wieder wohl.


Weil du so geduldig bist
Und bist du mir nie böse,
Weil du nur schönes siehst
Auch im Leben wie Käse.

Weil du immer nett bist,
Kannst mir den Lächeln malen,
weil du meine Quatschen liest
Und sagst, dass sie dir gefallen.

Vielen Dank, dass du hier für mich bist <3