24 hodin

14. srpna 2015 v 20:26 |  Básničky

Do nohou mírně mě zebe,
jak kráčím mezi slzami nebe,
více vzpomínek probíhá mou myslí,
jak jitřní vánek bystří mé smysly.


Nechce nikdy usnouti

slunce na své pouti

po nebeských drahách

v oblačných zahradách.


K zenitu když stoupá,

naši zemi koupá

v žehnajícím svitu,

co usmívá se vskrytu.


Matka stlala,

dcera plála,

matce žárem chytl šat,

černý rubáš v mžiku pad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama