Poslední dotek

24. listopadu 2015 v 18:21 |  Básničky
Odešel příliš brzy,
neosušil všechny slzy
a už byl zase pryč
a s ním i k srdci klíč.




Zůstaly po něm jen
slzy a táhlý sten,
tiché prázdno v srdci,
bolest, co se vrací.

Když srdce štkalo,
vše krátce se setkalo
na rubínových rtech
měkkých jako mech.

Pak plynulo vše dál,
když puls srdce hřál
tak, že proměnil v slzy
i city uvězněné ve rzi.

Z očí kanuly denně
perly hladící jemně
její pobledlé tváře
barvou podobné páře.

Pak postupem času
pozbyla svého jasu,
ztratila perly i rubíny,
zatratila jasmíny.

Sama si tak vzala
život a tiše se stala
slzou, elixírem smutku
a hlubokého zármutku.

Když severní vítr vál,
pochopila, že musí dál,
odevzala celé bytí
cestě trvající století.

Smutek navždy vyměnila
a na místě se proměnila
v malý obláček kouře
mířící do nitra bouře.

Mezi kapkami deště
padala a stoupala ještě
dlouho, než našla
toho, o koho přišla.

Naposledy pohladila
toho, pro koho dřív žila,
naposledy políbila
toho, pro koho tu byla.

Jeden dotek a už nic,
nespatřila nikdy víc
toho, kdo klid jí vzal,
a sám se dál smál.

Setřel rozmrzele z tváře
kapku sraženou v páře
a utřel do mokrých džínů
i její poslední vidinu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rainbow Unicorn Rainbow Unicorn | 24. listopadu 2015 v 18:26 | Reagovat

OOOh, pěkné :3

2 Markett Jaymoor Markett Jaymoor | Web | 24. listopadu 2015 v 18:34 | Reagovat

pěkné ♥

3 Izí Izí | E-mail | Web | 24. listopadu 2015 v 21:52 | Reagovat

Moc krásná, povedla se Ti :)

4 Lenka Zbořilová Lenka Zbořilová | 24. listopadu 2015 v 22:02 | Reagovat

Děkuji <3 :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama